Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) je zpěvný pták velikosti vrabce a možná ho znáte pod lidovým názvem kominíček. Vyhlášením tohoto pěvce za ptáka roku 2024 chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Původně šlo totiž o přísně tažného ptáka, ale kvůli pozvolnému oteplování u nás přibývá jedinců, kteří zde přezimují.
Charakteristika
Rehek domácí je malý štíhlý pták s dlouhýma černýma nohama. Samička a mláďata jsou šedohnědí, sameček má černošedé zbarvení a uhlově černé tváře a krk. Nejnápadnější je u samců rezavý ocas, kterým často kmitají.
Potrava
Potrava se skládá převážně z hmyzu, pavouků a malých bezobratlých živočichů. Mimo čas hnízdění stravu doplňuje rostlinnou složkou, především bobulemi. Rehkové jsou aktivní ptáci a často je můžeme pozorovat na zemi, kde pátrají po potravě.
Rozšíření
Rehek domácí se běžně vyskytuje v Evropě, Asii a severozápadní Africe. U nás ho můžeme vidět prakticky na celém území od center měst, návsí, zahrad až po vrchol Sněžky. Dává přednost otevřeným stanovištím se skalami, kameny a řídkou vegetací. Skalní stěny mu připomínají lidská stavení a tak ho běžně potkáme v blízkosti lidských sídel.
Hnízdění
Rehkové jsou pěvci a jsou hodně upovídaní. Není proto překvapením, že samec láká samici zpěvem, který můžeme slyšet ještě před rozedněním a utichá až za soumraku. Po spárování hledá samice pro hnízdění klidné místo na otevřeném stanovišti a proto ho můžeme jejich hnízda najít v „zanedbaných“ městských plochách: brownfieldech, nádražích, továrních areálech apod. Do otevřeného miskovitého hnízda klade 4-5 lesklých bílých vajíček. Na vejcích sedí pouze samice a mláďata se líhnou po necelých 14 dnech. O krmení ptáčat se starají oba rodiče zhruba dva týdny.
Migrace
Jak už bylo zmíněno v úvodu článku, je populace rehků, až na výjimky, tažná. Do okolí Středozemního moře odlétají od srpna do října a zpět se vracejí nejčastěji ke konci března.